Poté jsem byl v diskuzi označen za lháře, který si opět vymýšlí, proto nabízím krátké ilustrační video. Pokud opustíte registraci v druhém kroku, tedy pokud provedete pouze autorizaci skrze SMS/e-mail, v dalším kroku se vás Google zeptá, jestli chcete aktivovat profil.

Pokud v tomto okamžiku stránku opustíte, máte již aktivní Google účet, můžete s ním běžně pracovat, nicméně profil na Google+ nebude aktivní, což snad definitivně a bez jakýchkoliv dalších diskuzí potvrzuje video.

Nakonec se ukázalo, že Dušanovo nadšení je přece jen příliš velké, cena je ještě o něco vyšší, než odhadoval, tuhle krabici seženete v cenách lehce nad 9 000 Kč. Prostě zařízení jen pro vyvolené nadšence. A šílence. Marně přemýšlím nad tím, jaký typ počítače bych do tohoto vestavěl a k čemu bych ho využil. Ale strašně se mi líbí.

Ukazatel se zastavil, chvíle napětí, zase jede dál, pauza, stále stojíme… uff, už to zase jede. A takto několik minut.

No to víš, že jo. Zrovna kvůli tobě… Naštěstí je tam to druhé tlačítko.

Kdyby se toto dělo u nějakého zpatlaného programu třetí strany, tak to pochopím, ale proč se tak děje u programů Microsoftu? Přitom samotné programy nejsou špatné. Třeba tento text píšu ve Windows Live Writeru, perfektním editoru pro přímou publikaci na web, třeba do živáckých blogů na WordPressu, nebo i na konkurenční Blogger. Windows Live Fotogalerie a Movie Maker jsou výborné programy pro základní práci s fotkami a filmy ve Windows, Live Mesh bezvadný synchronizační nástroj a Messenger dobrý kecálek. Ale ten restart při aktualizaci by si mohly odpustit, tuhle praxi pamatuju tak před deseti lety…

Když už jsem se pouštěl do upgradu, pustil jsem i videokameru, třeba se uvedený postup bude někomu hodit. Osazovaný paměťový modul je jen na vyzkoušení, nejsem zase takový blázen, abych kromě plýtvání kapacitou plýtval i výkonem - 1866MHz HyperX modul z kitu 2× 4 GB je pro netbook přece jen příliš. V tuto chvíli už vím, že všechno jede, systém má opravdu k dispozici celé 2 GB a tak mířím někam do obchodu, abych si koupil jakýkoliv “obyčejný” 4GB DDR3 SO-DIMM.

Na testování jsme si objednali Dell Vostro 3750, takovou pěknou sedmnáctipalcovou mašinu. Sice jsme ho nekoupili, ale na testy se k nám dostal z běžného distribučního kanálu. Jedná se tedy o běžný prodejní kus z české distribuce. Po rozbalení nás překvapila rýha v levé části rámu klávesnice, která vznikla zřejmě špatnou manipulací při kompletaci nebo balení. Holt, stane se. Pro nás tím vznikla příležitost otestovat v praxi servis Dellu.

Na notebook je standardní tříletá záruka NBD on-site, tedy servis do druhého pracovního dne na místě zákazníka. Objednali jsme a druhý den technik přišel. Vytasili jsme na něj kameru, tak se můžete podívat, jak se mu dařilo. Ale rovnou upozorňuju, že video není žádná velká hitparáda, spíš jen samé šroubování:

Ale není to poprvé, kdy jsme měli na návštěvě technika od Dellu. Jednou už také před naší kamerou opravoval. Tenkrát to byl displej a je z toho mnohem zajímavější video.

Grafickou úpravu systému umožnovaly už Windows 3.1, kde jste si mohli dopřát třeba divoké grafické téma s úžasným českým překladem Stánek s klobásami. Byla to prakticky jen změna barev prvků oken, to samé umožňovaly i Windows 95 a později XP. Ale právě Windows XP ukázaly, že okénka nemusí být jen hranatá a šedá a jakoby to v lidech probudilo chuť experimentovat. Možná to spíš bylo tím, že modrá XPčka se strašně rychle okoukala. Microsoft dal ale k dispozici možnost převlékání do zcela nových grafických témat, která se začala ve velkém tvořit. Jenomže správný tuner nezůstal jen u změny tématu, vznikly proto celé transformation packy a speciální „tunerské“ programy.

Pak přišly Visty a nový neokoukaný design chvíli vydržel. Alespoň do doby, než se objevily Sedmičky. Design je střídmější, moderně průhledný a v základu si můžete snadno změnit barvu rámu oken a jejich průhlednost. Tuning z časů Windows XP jako by se vytratil. Ale nevytratil, pořád existují nadšenci, kteří se nespokojí se standardem. Hledal jsem teď některé takové, kteří už v nedočkavosti převlékají své Windows 7 do designu Windows 8.

Několik balíčků na převod designu na Windows 8 už existuje. Ze zvědavosti jsem na pokusném čistém systému některé z nich vyzkoušel. Nebudu vás napínat, vyhněte se bastlům jako jsou Windows 8 UX Pack nebo Windows Metro IM Theme, jediným skutečně pěkným, povedeným a funkčním je 8 Skin Pack 1.0.

Součástí 8 Skin Pack 1.0 je osm dílčích utilit, klíčovou ke samozřejmě téma. Dostanete přitom rovnou dvě – základní verzi bez průhlednosti a Aero verzi. Pak je tu nějaké to hackování, upravený Hlavní panel, tlačítko Start, úvodní a odhlašovací obrazovky, info o systému atp.  Na balíčku je sympatické, že umožňuje instalaci nebo odinstalaci jen dílčích součástí. Po experimentování jsem tak zůstal jen u tématu s hranatými rožky. Velké plus je také to, že kontrola souboru různými antivirovými programy neukázala žádnou škodnou, což u podobných blbinek často bývá.

Součástí balíčku je i líbivé pozadí. Jinak dle infa o systému máte na oko Windows 8 Ultimate a vpravo dole je obrázek vašeho profilu. Odtud se můžete rychle odhlašovat, nebo počítač uspávat. Ale pokud si chcete obrázek změnit, udělejte to před instalací balíčku, pak už to nejde (nebo alespoň u mě to nešlo).

Když už je téma s hranatými rožky a s tlačítky okna bez ohraničení, chce to ještě dovybavit systém aplikacemi, které s novým designem ve stylu Metro už rovnou počítají. Přímo od Microsoftu je to Zune Software, kterým doporučuji nahradit výchozí Windows Media Player. No a na Twitter jedině s programem MetroTwit, který kromě atraktivního designu nabízí výbornou funkčnost. A takto teď vypadají moje pracovní Windows 7:

Nicméně, jak už víme, výchozí prostředí Windows 8 bude vypadat úplně jinak.

Většina pohyblivých záběrů dopadla skutečně výborně - vypadá to, jako by si Tomáš Holčík pořídil ke kameře dálkové ovládané robotické rameno (podívejte se třeba na průjezd v 2:19). S ostrými objekty si ale algoritmy neporadí tak dobře, jako s “rozmazanou” přírodou a na občasném rozostření hran je vidět, že dopočítávání snímků nefunguje vždy úplně správně. Rozpad obrazu je vidět třeba v čase 5:39.

Dalším problémem je deformace perspektivy, která je u takto pravoúhlých objektů vskutku rušivá. Lepší než dlouhý popis je v tomto případě názorná ukázka. Skočte ve videu přímo na čas 11:33 a připravte se na to, že vaše oči se poperou s centrem vnímání prostoru v mozku. Slabší povahy by si tuto část neměly pouštět na fullscreen, ostatní si užijí pár desítek sekund speciálních efektů. Určitě vydržte až do okamžiku, kdy zdroj otevíráme, je úžasně gumový.

Celé video má necelých 14 minut, video se zapnutou automatickou stabilizací se objevilo po cca 5 hodinách. To ale nemusí nic znamenat, čas bezpochyby závisí na aktuálním vytížení serverů Google.

Skončil jsem u drobného freewarového prográmku Clipboard Recorder. Pamatuje si texty a obrázky, což je právě nejvíc potřeba. Výkonnější programy budou pravděpodobně ukládat historii i kopírovaných souborů, ale to ani nechci. Dost to urychluje běžnou práci, člověk si třeba natípá screeny do článku a pak už to jenom sázím ze schránky jeden za druhým…

Clipboard Recorder

Základem programu je malé okénko, které se zobrazí při stisku Win+V a zobrazí zaznamenanou historii. Stačí šipkou sjet na požadovaný záznam a po uvolnění klávesy se vloží, pokud se nic nevybere, vloží se automaticky poslední položka. Super rychlé. Je taky možné otevřít hlavní okno programu s kompletním záznamem historie, ve které můžete hledat. Každý záznam má ikonku programu, ze kterého byl pořízen a je z něj vidět prvních několik znaků.

A když už jsem u těch užitečných utilitek pro Windows, dál nedám dopustit na PicPick – nejlepší nástroj pro screenshoty, co umí hromadu věcí, maximálně rychle a funguje na třech monitorech. Už bez něj nemůžu být.

Co umí PicPick: vše přes klávesové zkratky, automatické ukládání so souboru a současně do schránky na pozadí, možnost screenovat celé okno s posuvníkem, přesný výběr s lupou a podobné užitečné maličkosti. Umí taky měřit a do obrázku umožní načmárat hned nějaké šipky, bubliny či vysvětlivky.

Je to skvělý odstrašující příklad, v Applu už si asi jen tak někdo netroufne přijmout peníze bokem. Jen je mi líto, že je řeč o americké soukromé firmě a ne o české státní sféře…

Takže pojďte se ve zkratce podívat na to, co na tuzemských tuningových show a autosalonech vážně neuvidíte.

I řidič bezpečnostní dodávky chce mít kvalitní autorádio

Na první pohled vcelku běžná americká opancéřovaná dodávka, viďte. Zdání ovšem klame  stačí nahlédnout do nitra. Takové výbavě by mohlo závidět kdejaké okresní kino.

Veterán s LCD

Pokud se vám líbí pořádná americká auta se spotřebou Tatrovky, ale namísto kulatých ciferníků chcete přeci jen nějakou modernizaci, možná se vám zalíbí tento otevřený vůz.

Tříkolka

Reprosoustava se samozřejmě dá nainstalovat I v těch nejšílenějších kombinacích.

A když tříkolka, tak I jednostopá vozidla…

Vůz na pláž

Na první pohled to vypadá, že tu někdo vystavuje běžný rodinný vůz, ale I v tomto případě si sebou děti na výlet nevezmete. Není je totiž kam složit.

Běžná auta

A to je vše, další výstřednosti zde už nenajdete. Na závěr tedy jen několik málo snímků běžných vozů…